Příběh svetru s autama
12.2.2013
Když potkáte Tondu, velmi pravděpodobně na sobě bude mít barevný svetr s autama. Kdybyste si toho nevšimli, tak vám to Tonda pro jistotu i sdělí. Asi tak pětkrát do hodiny. Svetr Tonda podědil po pařížském synovci mé kamarádky a po její nedělní návštěvě u nás putoval do daleké Paříže tento dopis:
"Ahoj J., včera jsem byla na návštěvě u kamarádky a zjistila jsem tam zajímavé informace o osudu O. svetru s autíčky. Jeho novým majitelem je Toník Režný. Svetr s autíčky je jednoznačným favoritem šatníku mladého elegána. Mladý pan Režný oceňuje pohodlný střih, svěží barevné kombinace a především univerzální a nadčasový vzor malých barevných automobilů. O oblíbenosti světru svědčí i to, že paní Režná (maminka) má přísný zákaz praní svetru pod trestem strašného, hlasitého a vytrvalého řevu. Avšak skutečným důkazem univerzální povahy tohoto jedinečného oděvu je bez pochyby to, že jej pan Toník nosí celý den, pak je ochoten jej svléci na koupání a oblékání pyžama, na které však důrazně požaduje opětovné oblečení svetříku. I to je důvodem, proč k designovému vzorování svetru přibylo několik avantgardních aplikací ze zaschlé krupicové kaše v duchu abstraktního realismu, šik puntíky od jogurtu a la Jackson Pollock, a několik dalších rovněž nekonvenčních vzorů z již neidentifikovatelných zdrojů... Babička už pro jistotu dostala zadání uplést podobný svetřík :)
Doufám, že se máte dobře a těší vás, že se vaše móda těší tak veliké oblibě! zdraví M."
Z další korespondence vyplynulo, že svetr je ručně s láskou pletený a do Paříže už doputoval jako dědictví až z předaleké Ámeriky. Ale to už není podstatné, Tonda by ho miloval, ikdyby svetr byl z Holešovic. A já už jen dodám, že barevný a výrazný vzor je i nesmírně praktický, protože avandgarda krupicové kaše ani jogurtu skoro není vidět. Takže děkujeme do Ameriky i Paříže, Tonda a svetr je nerozlučná dvojka.
Když potkáte Tondu, velmi pravděpodobně na sobě bude mít barevný svetr s autama. Kdybyste si toho nevšimli, tak vám to Tonda pro jistotu i sdělí. Asi tak pětkrát do hodiny. Svetr Tonda podědil po pařížském synovci mé kamarádky a po její nedělní návštěvě u nás putoval do daleké Paříže tento dopis:
"Ahoj J., včera jsem byla na návštěvě u kamarádky a zjistila jsem tam zajímavé informace o osudu O. svetru s autíčky. Jeho novým majitelem je Toník Režný. Svetr s autíčky je jednoznačným favoritem šatníku mladého elegána. Mladý pan Režný oceňuje pohodlný střih, svěží barevné kombinace a především univerzální a nadčasový vzor malých barevných automobilů. O oblíbenosti světru svědčí i to, že paní Režná (maminka) má přísný zákaz praní svetru pod trestem strašného, hlasitého a vytrvalého řevu. Avšak skutečným důkazem univerzální povahy tohoto jedinečného oděvu je bez pochyby to, že jej pan Toník nosí celý den, pak je ochoten jej svléci na koupání a oblékání pyžama, na které však důrazně požaduje opětovné oblečení svetříku. I to je důvodem, proč k designovému vzorování svetru přibylo několik avantgardních aplikací ze zaschlé krupicové kaše v duchu abstraktního realismu, šik puntíky od jogurtu a la Jackson Pollock, a několik dalších rovněž nekonvenčních vzorů z již neidentifikovatelných zdrojů... Babička už pro jistotu dostala zadání uplést podobný svetřík :)
Doufám, že se máte dobře a těší vás, že se vaše móda těší tak veliké oblibě! zdraví M."
Z další korespondence vyplynulo, že svetr je ručně s láskou pletený a do Paříže už doputoval jako dědictví až z předaleké Ámeriky. Ale to už není podstatné, Tonda by ho miloval, ikdyby svetr byl z Holešovic. A já už jen dodám, že barevný a výrazný vzor je i nesmírně praktický, protože avandgarda krupicové kaše ani jogurtu skoro není vidět. Takže děkujeme do Ameriky i Paříže, Tonda a svetr je nerozlučná dvojka.
12.2.2013 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 14.2.2013. Počet zobrazení: 1395