Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Utkvělé představy

8.1.2013

Jdu si lehnout, rozsvítím si a čtu

Jsem SAMA v posteli se svým mužem. Nebo klidně jen sama v posteli. Ale hlavně žádný mimino.

Spím CELOU NOC. Spím v poloze, která mi vyhovuje a ne v poloze, abych nezalehla mimino.

Ráno se PROBUDÍM VYSPANÁ a ještě se povaluju a čtu si.

K snídani mažu rohlík jenom sobě a nic nekrájím na rybičky.

Dopoledne v županu v křesle s knížkou a čajem. Cestou s čajem do křesla NEZAKOPÁVÁM o auto a NEŠLAPU na kostky z lega.

K obědu si objednáme pizzu a jíme ji rovnou z krabice. Oběd jím POMALU a V KLIDU. Nemusím vstávat, abych utřela upatlanou ruku, podala pití, pomohla Tondovi ze židle, setřela brambory se špenátem na zemi, pomohla Tondovi do židle, odvlekla ječícího Tondu do jeho pokoje, protože si Haně lehá na obličej.

Piju KAFE a je tu TICHO. Odpoledne můžu koukat na blbou detektivku a vidět ji celou nebo u toho SPÁT NA GAUČI. Stále nezakopávám o auto a nešlapu na kostky z lega.

DLOOOUHO ležím VE VANĚ a ve zbytku bytu je TICHO.

Užírám čokoládu a brambůrky a nemusím přemýšlet nad svačinou ani nad převzatými špatnými stravovacími návyky svých dětí.

U večeře si normálně POVÍDÁME. V celých souvislých větách.

Večer si můžeme pustit film a vidět ho celý bez přerušení. Nebo dokonce jít do kina... Ne, to už je příliš smělé.

Jdu si lehnout, kdy chci. Rozsvítím si a čtu si.
8.1.2013 vložil(a) Káča Režná

Komentáře