Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Mrkev II

4.11.2012

Pamětliva nejnovějších doporučení, že příkrmy zase od 4. měsíce, motivována, že pokud se zadaří, mohla bych o silvestru i na chvíli na běžky, ovšem bez nervů při vzpomínce na Tondovy nevalné začátky, jsme dnes zkusily mrkev. Pustila jsem se do toho bez velkého očekávání, ať mám splněno, za měsíc to zkusíme zas. A světe div se, Hana jela po lžičce celá lačná! Otvírala pusu, statečně se prala s novou chutí i konzistencí a vypadala, že ji to zajímá a baví. Zdlábla skoro vše, co jsem měla nachystáno, nakonec jsem ji sama zabrzdila, abych ji hned na začátku nezabetonovala.

Vím, že na soudy je ještě brzy, zítra nebo příští týden může být všechno zase jinak, ale ten první úspěch mi vyrazil dech. A abych byla upřímná, milý deníčku, tak mě i zaskočil. Koukala jsem na tu růžovou holčičku, jak se zájmem loví lžičku a div jsem to neobrečela. Holt už nebudu ta jediná a nenahraditelná. Už i na tomto poli budu muset prokazovat i jiné mateřské kvality, abych si udržela výsadní postavení.

A vůbec nám děvče roste a rozkvétá. Začala se přetáčet, což jsem zjistila, když jsem ji našla na zemi na břiše, kterak hovoří s bratrem tváří v tvář. A Tonda už několikrát dokázal způsobit, že se nahlas zasmála. Netuším, co byl ten impuls, ale smála se tím kýčovitým dětským smíchem z reklam na Sunar. A vůbec na bratrovi může oči nechat. On ji zase mazácky častuje slovy "aoj Haniko" příp. "tau Hani" (čau). Je to prostě velkej brácha.

Tak jsem se dnes trochu dojala...
4.11.2012 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 30.11.2012. Počet zobrazení: 1092

Komentáře