Slova
1.9.2012
Máme září, tak se trochu pověnujeme vzdělání.
Zase to klaplo. V ničem jsem se nešťourala, nic nezkoumala, snášela jeho neustálé "kata" a nechala to být. A ejhle, mluví a naučil se to úplně sám. Má cesta líného mateřství (což zahrnuje i to, že jsem ani nečetla "bibli" Líný rodič) mi stále více vyhovuje. Ale dost filosofie, pojďme k pojmům.
Tonda umí pojmenovat několik dopravních prostředků: loď, auto, hák (vlak), apito (autobus), popípí (popeláři, ale i popelnice), koták (kočárek), bapí (bagr), makaka (motorka), hatiti (hasiči) a uí uí (sanitka nebo cokoli s majáčkem).
Ze zvířátek jsme u kočiky (velmi precizně vysloveno), máme myk (myš), kájík (králík) a ha ha (pes), opičák. Sice neumí, jak dělá kočička, ale umí, jak dělá opice. Užitečné, že? Jo a taky umí slovo indián. Ano, hádáte správně - opičák a indián je jedno z našich něžných oslovení.
Dále kuika (kulička), kytka, náka (značka), kuk (kuk), kuk (kluk), um (dům), koín (komín), koko (oko), oko (okno), bolí, pálí, bopy (boty), gaje (garáž)
Části těla: uka (ruka), noa (noha, ale taky ponožka), nok (nos), pupí (pupík) a již zmíněné koko (oko)
A hlavně pochopil, že se mluvení hodí k řízení personálu, takže máme: apí (napít), bebe (sušenka), patito (paštika), eště, rozlišuje houpat a koupat, mami, táta, Hati (ve světlých chvilkách Hani, tedy Hanička). A zbytek světa je stále "kata". Ale už si docela rozumíme.
Máme září, tak se trochu pověnujeme vzdělání.
Zase to klaplo. V ničem jsem se nešťourala, nic nezkoumala, snášela jeho neustálé "kata" a nechala to být. A ejhle, mluví a naučil se to úplně sám. Má cesta líného mateřství (což zahrnuje i to, že jsem ani nečetla "bibli" Líný rodič) mi stále více vyhovuje. Ale dost filosofie, pojďme k pojmům.
Tonda umí pojmenovat několik dopravních prostředků: loď, auto, hák (vlak), apito (autobus), popípí (popeláři, ale i popelnice), koták (kočárek), bapí (bagr), makaka (motorka), hatiti (hasiči) a uí uí (sanitka nebo cokoli s majáčkem).
Ze zvířátek jsme u kočiky (velmi precizně vysloveno), máme myk (myš), kájík (králík) a ha ha (pes), opičák. Sice neumí, jak dělá kočička, ale umí, jak dělá opice. Užitečné, že? Jo a taky umí slovo indián. Ano, hádáte správně - opičák a indián je jedno z našich něžných oslovení.
Dále kuika (kulička), kytka, náka (značka), kuk (kuk), kuk (kluk), um (dům), koín (komín), koko (oko), oko (okno), bolí, pálí, bopy (boty), gaje (garáž)
Části těla: uka (ruka), noa (noha, ale taky ponožka), nok (nos), pupí (pupík) a již zmíněné koko (oko)
A hlavně pochopil, že se mluvení hodí k řízení personálu, takže máme: apí (napít), bebe (sušenka), patito (paštika), eště, rozlišuje houpat a koupat, mami, táta, Hati (ve světlých chvilkách Hani, tedy Hanička). A zbytek světa je stále "kata". Ale už si docela rozumíme.
1.9.2012 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 7.9.2012. Počet zobrazení: 1456
Komentáře
Autor: Michal Režný
Vloženo: 6.9.2012 15:00:26
+ Koeko (sušenka kolečko) a oik (rohlík). Mňau už umí docela obstojně.