Růžovka
27.8.2012
Hanička řečená Růžovka. Roztomilá, růžová holčička, necelé tři měsíce, 5,3 kg. Konečně si ji začínám užívat. Nebyl čas a ani nálada, to králičí miminko mě asi nějak nebralo. Ale teď už je taková pěkně kulatá, macatá, už má výraz v tváři, kouká, usmívá se, sleduje hračky nad sebou, dělá ksichty, brouká. Když odpadne od prsa v mléčném komatu, je k zulíbání. V domácnosti se ujalo rčení "krká/prdí jako malá růžová holčička" - to roztomiloučké stvoření dokáže neuvěřitelné věci. Jinak je to pohodová holčička, v noci spí, budí se jednou max. dvakrát, na první zátah uspí 6-7 h. Po kojení bez protestu spí dál. Přes den netřeba uspávat, spí, jak potřebuje. Tonda dudlík nechtěl, Hanička se zašpuntovat nechá.
U pediatričky jsem si stěžovala, že je líná jako byl její bratr, protože nezvedá hlavu. V tu chvíli, Hanele zabejčila a zvedla hlavu jako ještě nikdy. Šplhounka. Očkování zatím odloženo, že není kam spěchat - miluju naší pediatričku. Kyčle spíše průměrné, balíme na široko. Tolik k zdravotnímu stavu.
Ve výčtu jejích kladných vlastností ještě chybí odolnost: Tonda Haničku neustále ňuchá, nejšťastnější je, když je Hanička na zemi pod hrazdičkou, a tedy na ni dobře dosáhne. To jí pak k jejímu velkému nadšení dává hubičky, zkoumá ruce a nohy, ukazuje oko, blembá do zvířátek na hrazdičce, prolejzá pod ní, občas si na Haničku samou láskou lehne. Nepokope ji jenom díky našim včasným zásahům. Opakuje, co říká Hanička. Když ho vidím, jak ji otlapkává, přepadají mě hříšné myšlenky, že pořídit si děti takhle rychle po sobě byl skvělý nápad.
A proč Růžovka? Protože jsem definitivně zblbla. Vždycky jsem říkala, že růžové šatečky se mi z duše protiví. Jak myslíte, že to dopadlo? Nejvíc Haničce sluší ty nejcukrkandlovější šatečky a z pohledu do Hančina šuplíku rozbolí zuby.
Hanička řečená Růžovka. Roztomilá, růžová holčička, necelé tři měsíce, 5,3 kg. Konečně si ji začínám užívat. Nebyl čas a ani nálada, to králičí miminko mě asi nějak nebralo. Ale teď už je taková pěkně kulatá, macatá, už má výraz v tváři, kouká, usmívá se, sleduje hračky nad sebou, dělá ksichty, brouká. Když odpadne od prsa v mléčném komatu, je k zulíbání. V domácnosti se ujalo rčení "krká/prdí jako malá růžová holčička" - to roztomiloučké stvoření dokáže neuvěřitelné věci. Jinak je to pohodová holčička, v noci spí, budí se jednou max. dvakrát, na první zátah uspí 6-7 h. Po kojení bez protestu spí dál. Přes den netřeba uspávat, spí, jak potřebuje. Tonda dudlík nechtěl, Hanička se zašpuntovat nechá.
U pediatričky jsem si stěžovala, že je líná jako byl její bratr, protože nezvedá hlavu. V tu chvíli, Hanele zabejčila a zvedla hlavu jako ještě nikdy. Šplhounka. Očkování zatím odloženo, že není kam spěchat - miluju naší pediatričku. Kyčle spíše průměrné, balíme na široko. Tolik k zdravotnímu stavu.
Ve výčtu jejích kladných vlastností ještě chybí odolnost: Tonda Haničku neustále ňuchá, nejšťastnější je, když je Hanička na zemi pod hrazdičkou, a tedy na ni dobře dosáhne. To jí pak k jejímu velkému nadšení dává hubičky, zkoumá ruce a nohy, ukazuje oko, blembá do zvířátek na hrazdičce, prolejzá pod ní, občas si na Haničku samou láskou lehne. Nepokope ji jenom díky našim včasným zásahům. Opakuje, co říká Hanička. Když ho vidím, jak ji otlapkává, přepadají mě hříšné myšlenky, že pořídit si děti takhle rychle po sobě byl skvělý nápad.
A proč Růžovka? Protože jsem definitivně zblbla. Vždycky jsem říkala, že růžové šatečky se mi z duše protiví. Jak myslíte, že to dopadlo? Nejvíc Haničce sluší ty nejcukrkandlovější šatečky a z pohledu do Hančina šuplíku rozbolí zuby.
28.8.2012 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 28.8.2012. Počet zobrazení: 1405