Úřady motivují
4. 7. 2012
Jsem příjemce sociálních dávek. Zatím jsem tady možnosti práce při mateřství řešila pouze z pohledu svého psychického rozpoložení. Tento týden má motivace začít pracovat ještě během rodičovské "dovolené" získala další nakopnutí.
V pondělí jsem se mj. vydala na Úřad práce, který má teď v kompetenci výplatu rodičovského příspěvku. Nevím. jestli stav Úřadu práce pro Prahu 5 je sofistikovaným způsobem, jak motivovat nezaměstnané k hledání práce, nebo je to prostě jen šlendrián, ale vrátila jsem se opravdu otřesena. Barák naprosto vybydlený, místy omítka omlácená na cihlu, flekatá dlažba, výtah pomalovaný, klikatá chodba k výtahu, světlo u výtahu nesvítí. Vystupuju s kočárem z výtahu a s otevřenou pusou rozrážím dav. V chodbě a čekárně je snad 200 lidí, věku i osudu různého, vzduch velmi hustý. Motám se mezi lidmi pokoušejíc najít nějakou informaci, jestli tu jsem správně, nabídka na lístkovém strojku zní pouze "evidence uchazečů". Mé očekávání recepce, kde mi poradí, bylo opravdu naivní. Chvíli se prodírám davem a přemýšlím, co dál a docházím k závěru, že tohle teda bez psychické přípravy a s malou Haničkou v kočáru nedám. Zachránila mě nenápadná cedule na dveřích, že "nepojistné sociální dávky nově řeší pracoviště Plzeňská...". Co si tak pod tím představit? Chvíli přemýšlím, jestli je to můj případ a docházím k závěru, že ano. Frčím na Plzeňskou s vědomím, že horší to být nemůže a naštěstí se nemýlím. Vzduch sice stejně nedýchatelný, ale pracoviště nové, v čekárné skoro ani noha a slečna referentka příjemná a vstřícná. Vyřízeno.
A proč to všechno píšu? Než mi skončí druhý rodičák, musím mít práci. Fakt. Na ten pracák se prostě odmítám ještě kdy vrátit. Představa, že tam co měsíc chodím, tak upadnu do deprese hluboké jak Mariánský příkop. Ne, do toho děsnýho baráku prostě odmítám ještě kdy vkročit. Budiž mi to motivací.
Všem se tedy na vědomost dává, že se dávám všanc a hledám práci při rodičáku s potenciálem do budoucna. Teď, resp. od podzima nabízím cca 10 h týdně z domova s možností výpadů na schůzky. Pokud bude práce víc, budu velmi motivována si zařídit hlídání a mým snem je dopracovat se k jednomu dni v týdnu v kanceláři bez dětí. Věřte mi, že pro to udělám hodně. Jsem schopna jakékoli administrativy, projektového účetnictví, produkční práce na projektech, psaní, textové korektury apod. Podrobné reference na vyžádání. Mohu být kreativní a bezva, ale ani tupá rutina mi není cizí. Nabízím i práci zadarmo za předpokladu, že toho nebude zneužíváno (rozuměj, pokud peníze jsou, že mě zaplatíte) a že to bude zajímavá zkušenost a položka do mého životopisu. Prostě udělám cokoli, abych po rodičovské dovolené nemusela na ten děsnej pracák. Tak na mě myslete, jsem vaše aktivní záloha. Sice mám děti, ale nejsem mrtvá.
Jsem příjemce sociálních dávek. Zatím jsem tady možnosti práce při mateřství řešila pouze z pohledu svého psychického rozpoložení. Tento týden má motivace začít pracovat ještě během rodičovské "dovolené" získala další nakopnutí.
V pondělí jsem se mj. vydala na Úřad práce, který má teď v kompetenci výplatu rodičovského příspěvku. Nevím. jestli stav Úřadu práce pro Prahu 5 je sofistikovaným způsobem, jak motivovat nezaměstnané k hledání práce, nebo je to prostě jen šlendrián, ale vrátila jsem se opravdu otřesena. Barák naprosto vybydlený, místy omítka omlácená na cihlu, flekatá dlažba, výtah pomalovaný, klikatá chodba k výtahu, světlo u výtahu nesvítí. Vystupuju s kočárem z výtahu a s otevřenou pusou rozrážím dav. V chodbě a čekárně je snad 200 lidí, věku i osudu různého, vzduch velmi hustý. Motám se mezi lidmi pokoušejíc najít nějakou informaci, jestli tu jsem správně, nabídka na lístkovém strojku zní pouze "evidence uchazečů". Mé očekávání recepce, kde mi poradí, bylo opravdu naivní. Chvíli se prodírám davem a přemýšlím, co dál a docházím k závěru, že tohle teda bez psychické přípravy a s malou Haničkou v kočáru nedám. Zachránila mě nenápadná cedule na dveřích, že "nepojistné sociální dávky nově řeší pracoviště Plzeňská...". Co si tak pod tím představit? Chvíli přemýšlím, jestli je to můj případ a docházím k závěru, že ano. Frčím na Plzeňskou s vědomím, že horší to být nemůže a naštěstí se nemýlím. Vzduch sice stejně nedýchatelný, ale pracoviště nové, v čekárné skoro ani noha a slečna referentka příjemná a vstřícná. Vyřízeno.
A proč to všechno píšu? Než mi skončí druhý rodičák, musím mít práci. Fakt. Na ten pracák se prostě odmítám ještě kdy vrátit. Představa, že tam co měsíc chodím, tak upadnu do deprese hluboké jak Mariánský příkop. Ne, do toho děsnýho baráku prostě odmítám ještě kdy vkročit. Budiž mi to motivací.
Všem se tedy na vědomost dává, že se dávám všanc a hledám práci při rodičáku s potenciálem do budoucna. Teď, resp. od podzima nabízím cca 10 h týdně z domova s možností výpadů na schůzky. Pokud bude práce víc, budu velmi motivována si zařídit hlídání a mým snem je dopracovat se k jednomu dni v týdnu v kanceláři bez dětí. Věřte mi, že pro to udělám hodně. Jsem schopna jakékoli administrativy, projektového účetnictví, produkční práce na projektech, psaní, textové korektury apod. Podrobné reference na vyžádání. Mohu být kreativní a bezva, ale ani tupá rutina mi není cizí. Nabízím i práci zadarmo za předpokladu, že toho nebude zneužíváno (rozuměj, pokud peníze jsou, že mě zaplatíte) a že to bude zajímavá zkušenost a položka do mého životopisu. Prostě udělám cokoli, abych po rodičovské dovolené nemusela na ten děsnej pracák. Tak na mě myslete, jsem vaše aktivní záloha. Sice mám děti, ale nejsem mrtvá.
4.7.2012 vložil(a) Káča Režná