Z poslední prázdninové štace jsme se vrátili v sobotu. Cestou jsem v pivovaru vrátila sud, věci z auta už pomohl nosit M., snědli jsme bramboráky a večer jsem bez výčitek upadla k televizi. Přistání, brždění. Z modu "emancipace zasraná" (film Kouř) jsem se s chutí přepnula zpět do modu květinka. Po celém létu jsem se zas cítila zcela vyždímaná neustálou organizací a koordinací odjezdů, hlídání, přebírání, práce s dětmi za zadkem. A z každodenního vymýšlení "co-budeme-dělaaaat?" a "co-bude-k-jídluuuu?" Poslední neděli prázdnin jsem se rozhodla nebýt. Nechala jsem děti tatínkovi a schovávala jsem se v ložnici. Ovšem do startu školního roku (na který se těšíme úplně všichni a já nejvíc) zbývají ještě dva dny, s kterými je třeba nějak naložit. Naštěstí jsme všichni zcela saturovaní aktivním trávením času, takže nic složitýho vymýšlet netřeba.
Neděli jsme po právu prolenošili a úterý mám pracovní, takže tu děti budou většinou ponechány svému osudu. Je tedy potřeba nějak rozumně naložit s pondělkem. Děti už jsou naladěny školně, z mailu vypadávají slova jako družina, obědy, kroužky, ale taky trojúhelník s ryskou, bačkory, štětce. Po loňské zkušenosti odmítám podnikat hon na pomůcky 1. září, ale ty bačkory by se hodily. Krom toho tu máme to pondělí, které je třeba nějak vyplnit a prý děti budou chtít i něco obědvat. Je to jasné, dáme si to jako trojboj: nutný nákup - venčení - krmení. Na kole do obchoďáku v Butovicích, k obědu junkfood u číňanů a nákup bačkor a pár nezbytností pro všechny děti. Vyvenčeno, nakrmeno, nakoupeno v jednom. S třemi dětmi to leze trochu do peněz, tak mířím do Deichmanna, který mívá levné "korkáče" a přemýšlím, jestli Olince koupit ty pantofle, co jsou o stovku dražší, ale jsou krásné (koupila jsem). To víte, peníze si netisknem, žejo... K tomu tedy ještě nový zámek na kolo, protože od starého nemůžu najít klíč a kola je třeba před obchoďákem zamknout, oběd pro čtyři lidi, no a zmrzlina na závěr úspěšné mise je taky třeba, žeáno. Jo, šetřit se musí umět...
V úterý se zatáhlo a prší. Dopoledne mám pracovní on-line schůzku, odpoledne se chystám do kanclu. Děti si hrajou, čtou, malují a moc se těší, až po obědě vypadnu. Proč ne. Dostaly úkol se aspoň minimálně vyvenčit a dojít pro mlíko, ale jinak ať si ty obrazovky poslední den prázdnin klidně zapnou. Zítra to konečně začne. Jsme ready.
23.9.2021 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 4.11.2021. Počet zobrazení: 672
