Červen je vždycky strašlivý, ale letos mi to přijde obzvlášť výživné. Frčí to vlastně už od půlky května. Někdy pátého června jsem se dokonce přistihla při myšlence, že už by to mohlo skončit a pak jsem si uvědomila, že to teprve začíná. Takže to vezmeme telegraficky a fotograficky.
V pátek 8.6. měla Hanička spaní ve školce. Když jsem viděla ten natěšený dav trpaslíků, vůbec jsem to učitelům nezáviděla. Ale Hanička dle očekávání nadšená, opekli si buřty, měli bojovku v lese a spát šli asi v jedenáct. V sobotu spal Tonda na Malvazinkách a já s Haničkou jsme jeli na večírek do Roztok. V dešti jsme podnikli výpravu do sympatického podniku U Zvířátek a pak už si holky zalezly do pokojíčku a my také do svého. V jedenáct jsme slečny odveleli do postelí, bohužel my tak neučinili, takže jaké bylo mé překvapení, když bylo najednou venku světlo... V neděli si nás vyzvedl tatínek a jeli jsme do Zvírotic.
V pondělí 11. 6. byla ve školce sláva veliká - pasování předškoláků. Opět velmi vkusné a vtipné, rodiče předškoláků jsme ještě učitelům nacvičili speciální haku, která samozřejmě sklidila velký úspěch.
V úterý 12. 6. měla Hanička školkovou oslavu narozenin. 6 holčiček, potom ještě nějací vyzvedávající rodiče a sourozenci, plus samozřejmě Olinka s Tondou. Šla mi hlava kolem, ale zvládli jsme to. Děti si nazdobily muffiny, bouchli jsme šampus, dárky... Hanička spokojená, že je středem pozornosti, já spokojená, že to mám za sebou a že jsem to přežila já i interiér domácnosti.
Pátek 15.6. jsem odhlásila děti z institucí a vyrazili jsme do Mirakula. Vlakem a autobusem a se spřátelenou jednotkou L. 2 matky a 6 dětí.
V pondělí 18.6. vystoupení na tanečkách. Samozřejmě dojemné, jedno oko nezůstalo suché. K tanci byli vyzváni i rodiče a dokonce i ta už docela složitá choreografie na anglicky zpívaný hit odtancovaná společně se staršíma holkama byla skvělá. Moc jsem nechápala, proč je to instruktorka Tereza učí, ale nakonec jsem musela uznat, že to bylo skvělý. Jednak vidět, že i malé děti zvládnou odtancovat něco složitějšího, že se naučily už i nějaké taneční kroky a postupy a taky že se vyvíjejí, postupují, že je Tereza někam vede.
V úterý 19.6. Vítání léta. Jako každý rok, skvělé, příjemné, hudební. Popovídala jsem si s lidmi, které jinak moc nevídám, neustále ukazovala, které děti jsou moje a jakto, že je Olinka už tak velká a kupodivu v deset už i Tonda hlásil, že by chtěl jít domů a do postele.
Zahájili jsme koupací sezónu ve Zvíroticích i u nás na motolském retro koupališti, k tomu nepočítaně narozeninových oslav, na které byly děti pozvány a různá další "jen tak" pozvání oběma směry. Předčasně uzrálé meruňky jsme sčesaly za pomoci několika spřátelených matek z kopce. Koláč a knedlíky už mi lezou ušima, v mrazáku není místo ani na rohlík, ale je zpracováno.
Zlatý hřeb června jsou samozřejmě PanTAKovky, potom ještě třídenní odlehčovací pobyt s prarodiči ve Zvíroticích a teď už se půjdou děti jen rozloučit do institucí a v pátek frčíme na prázdniny. Začneme svatbou, pak přesun na chalupu a já už se těším, jak si vyndám knížku a lehátko pod jabloň a aspoň chvíli nikam nepojedeme. Ufff.
27.6.2018 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 28.6.2018. Počet zobrazení: 912
