Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Boží dar

30.1.2024

Tradiční Alčiny "čokoládové hory", tentokrát na Božím daru. Mám to tu moc ráda – vše na dosah, běžky, sjezdovky, snowboard a Krušné hory jsou moje srdcovka. K tomu výtečná polopenze, hudba, kamarádi, večírky. A taky každovečerní výlet na chill-out pivo do místního skvělého pivovaru Červený vlk. Oproti našemu prvnímu pobytu, kdy tady Tonda s Haničkou poprvé stáli na lyžích a Olinka byla teprve lezec, doznal Boží dar značných změn (např. z divné maringotky s občerstvením se stala fancy restaurace se sámoškou a lehátky), ale bylo to boží. A taky jsme měli o dost lepší počasí než před 8 lety.

V sobotu jsme dle zpráv nenapravitelného optimisty P. B. vyrazili na běžky. Poměr kilometrů na běžkách a s běžkami v ruce byl cca půl na půl, ale nakonec bylo celkem pěkně, borůvkový koláč v občerstvení Krmelec byl výborny, návrat kolem božidarského rašeliniště byl malebný a vůbec Krušné hory jsou láska.
Vzhledem k tomu, že letos je v plánu Rakousko, jsme děti ukecali, že sjezdovky si bral jen Tonda, aby mohl řádit s J., a holky se těšily na snowboard. V neděli jsme Tondu poslali na sjezdovky s novou rodinou a pro holky jsme zamluvili 2 hodiny s instruktorkou na začátečnické sjezdovce. Dle očekávání se Hanička s K. rozjezdily velmi rychle a instruktorka se tak mohla věnovat Olince. Míša si také půjčil prkno, na kterém si velkolepě natloukl koleno, a já jsem šla sama na běžky prozkoumat terén na zítra. Snowboard jsme ještě na dvě hodiny zopakovali v úterý před odjezdem. Pohled na holčičí SNB "hustej gang" byl naprosto boží!

V pondělí jsme zopakovali běžky. Podél sjezdovky nahoru, ilegální přechod zelené hranice do Německa a na Fichtlberg a místní upravené okruhy. Vystoupali jsme do výšky 1244 m.n.m., pokochali jsme se prosluněným údolím bez sněhu a začali se spouštět dolů. Kousek po sjezdovce a pak už v různě zasviněné či čisté stopě dolů až na biatlonový stadion. Zde si děti nakutaly každý do kapsy asi 2 kg nábojnic, koukli jsme se na mechanismus terčů, zablbli jsme si v cílové rovince a spustili jsme se po sjezdovce na Boží dar.

Dobré to bylo, příští rok klidně zas.


24.3.2024 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 19.4.2024. Počet zobrazení: 427

Komentáře