Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Bjuhlí

4.3.2018

V Praze mrzne, až praští. Už týden. Přes den na sluníčku maximálně -8, v noci uspokojivých -15. O víkendu se sice lehce oteplí, ale to půjde. V sobotu se domlouváme s Langry na bruslení na Berounce. To se nakonec ukáže jako ne úplně bezpečné, a tak jsme nakonec vzali zavděk vylitým hřištěm v radotínském sídlišti. Když mi A. popisovala, kde kluziště najdeme, odtušil Tonda, že jasně, na Sídliště Radotín jezdí "dvěstěčtyřicetčtyřka". Kluziště sice malé, ale zase jsme to měli s návštěvou a hlavně Olinka od Langerů dostala brusle - kačenky. Tak prý to nejsou kačenky ale šlajfky. Tak teda šlajfky.

Šlajfky jsem vždycky zatracovala jako naprostý nesmysl. Ano, s bruslením to nemá nic společného, ale na to, abychom mohli vzít Olinku s sebou na led a ona se tam nezabila, jsou šlajfky skvělé. A krom toho je Olinka naprosto nadšená, že taky "bjuhlí!" Tonda vyráží na led jako první a já zírám s otevřenou pusou, jak moc se díky školnímu bruslení zlepšil. Jezdí, zatáčí, dokonce zastavuje. Hanička chvilku naříká, že jí to ve srovnání s bratrem nejde, ale za chvilku se rozpomene a bruslí taky daleko líp než posledně na Nikolajce.

V neděli jdeme vyzkoušet náš nový rybník na Motolském potoce přímo pod Cibulkou. Po snídani balíme brusle do Ikea tašky, helmy rovnou na hlavu a lehce před desátou vyrážíme pěšky kolem statku dolů. V půl jedenácté máme obuté brusle a jdeme na to. Druhý den bruslení už si Tonda s Haničkou počínají naprosto suverénně, takže je pouštíme ze zřetele a necháváme je jezdit víceméně samotné. Děti jezdí, zkouší nové "triky", studují strukturu ledu, bublinky, průhledy na dno. Michal vozí Olinku, občas posadíme děti k sušenkám a jdeme se projet sami. Na rybníce to žije, děti, dospělí, psi, kočárky, hokejisti... Scenerie jak od Lady. A to vše v pěší vzdálenosti od nás, mezi cibuleckým lesoparkem a Plzeňskou, po které občas projede tramvaj. Dokonce jsme dvakrát zahlédli Mazačku. Prostě žít Košíře.

Po poledni toho máme všichni dost. Zpátky podél zamrzlého potoka, prolézt starou "zeměkouli" u statku a domů na pozdní oběd. Odpoledne máme odpracováno, takže pouštíme pohádku, Olinka nepřekvapivě u televize odpadá a všichni se bez výčitek povalujeme doma.

6.3.2018 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 10.3.2018. Počet zobrazení: 160

Komentáře