Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Bizoni

13.2.2021

Vrátil se nám onehdá děda z běžkování na České Sibiři celý nadšený a že tam rozhodně musíme s dětmi. Olinku se stále trochu jednorukým tatínkem jsme nakonec nechali doma, neb jsem se bála, jak by se zvládli půl dne v mraze placatit na běžkách, kterým Olinka stále trochu vzdoruje. Resp. se bojí každého malého zhoupnutí.

Vyzvedli jsme si dědu a po hodině a čtvrt jízdy jsme v pravé poledne parkovali v obci Libenice. Nejdřív jsme si vyjeli kousek přes silnici na krásnou vyhlídku na Jistebnici a okolí ("pojeďte, je tam krásná vyhlídka do kraje, že je vidět celý kancionál" pravil děda) a pak jsme se od parkoviště vydali na druhou stranu směrem na Cunkov. Slunce svítilo, sníh se třpytil, krajina houpavá, zima tak akorát. Lidí dost, ale podíl neurotických chrtů v barevných dresech minimální. Terén velmi přívětivý, žádné velké kopce, frézovaná stopa, jen chvílemi na otevřených pláních prosvítala tráva. Cíl byla ohrada s bizony v Cunkově. Hned vedle bizonů je hospoda s otevřeným okýnkem, takže jsme si dali polívku, hranolky, já punč a děti nezbytnou horkou čokoládu a volným tempem jsme se vydali stejnou cestou zpět. V půl páte jsme byli u auta, dojedli zbylé sebáky a vyrazili k domovu.

Bylo z toho poctivých 12 km za odpoledne ve velmi uspokojivém tempu a nadšení byli všichni zúčastnění. Dědovu nadšení jsem dala zcela za pravdu. Dojezdová vzdálenost je kratší než do Jizerek a oproti narvaným třeštícím Jizerkám je otevřená krajina České Sibiře daleko přívětivější. Pěkné to bylo.

28.2.2021 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 28.2.2021. Počet zobrazení: 257

Komentáře

Autor: Jarda z Ostavy
Vloženo: 2.3.2021 15:28:21
Byl to jistě pěkný výlet ale nejpokojněji vypadá děda Láďa.Tu bezvadnou mobilitu mu i  všem ostatním závidím. J.