Bezzubka a Bílá Běska
10.3.2019
Děti měly slíbené kino s podmínkou, že to nesmí být moc blbé, aby to bavilo i mě. Naštěstí nejsem zrovna náročný divák, resp. zvládnnu i Disney produkci, tak to není úplně beznadějné. Spolužačka z flétny Haničce doporučila film "Jak vycvičit draka 3". U maminky dotyčné jsem vysondovala, že se to vidět dá a nevadí, že neznáme jedničku. Neděle odpoledne, od rána leje, zima, fouká, ideální den na kino. U pokladen fronta, spousta dětí a puberťáků a pár nervózních rodičů a dalších dospělých, kteří byli strašně překvapeni, že v deštivém nedělním odpoledni šlo tolik lidí do kina. Někteří nádavkem ještě pohoršeni, že do kina chodí i puberťáci, sami (!) a chovaj se... no, jako puberťáci. Představte si, že si fotí hromadné selfie ve frontě a jsou u toho hluční!
Popcorn a hektolitry coly jsem k lístkům koupit odmítla, ale se slibem, že k domácímu kinu už popcorn bude, mi to prošlo celkem bez protestů. Film byl povedený, líbil se i mně. Děti se sice bály, ale už přiměřeně, nejasností už bylo naprosté minimum a samozřejmě se nám nám už několik týdnů po bytě prohání Bezzubka a Bílá Běska. Další sobotu jsme si po výletě pustili i tu jedničku, takže jsme se dostali do obrazu, jak Škyťák k Bezzubce přišel. Samozřejmě s tím slíbeným popcornem. Je super, že už se s nimi dá jít do kina a je úžasné sledovat, jak potom viděné zpracovávají nejen do obrázků, ale i do her, vč. masek.
Ještě nás asi čeká Lego příběh dvojka, ten ale chce vidět jen Tonda, tak jsem pověřila tatínka nebo dědu. Horší je, že se logicky kina dožaduje i Olinka a to vypadá tak maximálně na Příběhy Čtyřlístku, u nichž se obávám, že mé kritérium "nesmí to být úplně blbý" nesplní. No, zatím to hraju do autu.
Děti měly slíbené kino s podmínkou, že to nesmí být moc blbé, aby to bavilo i mě. Naštěstí nejsem zrovna náročný divák, resp. zvládnnu i Disney produkci, tak to není úplně beznadějné. Spolužačka z flétny Haničce doporučila film "Jak vycvičit draka 3". U maminky dotyčné jsem vysondovala, že se to vidět dá a nevadí, že neznáme jedničku. Neděle odpoledne, od rána leje, zima, fouká, ideální den na kino. U pokladen fronta, spousta dětí a puberťáků a pár nervózních rodičů a dalších dospělých, kteří byli strašně překvapeni, že v deštivém nedělním odpoledni šlo tolik lidí do kina. Někteří nádavkem ještě pohoršeni, že do kina chodí i puberťáci, sami (!) a chovaj se... no, jako puberťáci. Představte si, že si fotí hromadné selfie ve frontě a jsou u toho hluční!
Popcorn a hektolitry coly jsem k lístkům koupit odmítla, ale se slibem, že k domácímu kinu už popcorn bude, mi to prošlo celkem bez protestů. Film byl povedený, líbil se i mně. Děti se sice bály, ale už přiměřeně, nejasností už bylo naprosté minimum a samozřejmě se nám nám už několik týdnů po bytě prohání Bezzubka a Bílá Běska. Další sobotu jsme si po výletě pustili i tu jedničku, takže jsme se dostali do obrazu, jak Škyťák k Bezzubce přišel. Samozřejmě s tím slíbeným popcornem. Je super, že už se s nimi dá jít do kina a je úžasné sledovat, jak potom viděné zpracovávají nejen do obrázků, ale i do her, vč. masek.
Ještě nás asi čeká Lego příběh dvojka, ten ale chce vidět jen Tonda, tak jsem pověřila tatínka nebo dědu. Horší je, že se logicky kina dožaduje i Olinka a to vypadá tak maximálně na Příběhy Čtyřlístku, u nichž se obávám, že mé kritérium "nesmí to být úplně blbý" nesplní. No, zatím to hraju do autu.
24.3.2019 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 29.3.2019. Počet zobrazení: 1680