Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Bad Doberan

21.8.2018

Poslední den. Předpověď celkem dobrá - sluníčko, ale žádné vedro. Na kole už nebylo moc kam a vzhledem k tomu, že jsme se celý týden po Reriku a blízkém okolí pohybovali na kole, ani se mi na další cyklovýlet moc nechtělo. Nakonec jsme vyrazili autem do kláštera v městečku s podivným názvem Bad Doberan.

Typický místní velkolepý kostel z červených cihel, 26 metrů vysoká gotická loď, hroby nejvyšší církevních činitelů, ale i panovníků a místní šlechty. Prohlídli jsme si kostel a v poledne startovala prohlídka střešních prostor a věže. Dost mě zaskočila informace, že prohlídka je devadesátiminutová, ale děti se dušovaly, že to zvládnou a že na věž chtějí. Tak jo. Opět mě trochu uklidnilo, že tu naše děti nejsou jediné, ale přeci jen výklad v němčině... Začali jsme ještě v chrámové lodi u modelu kláštera, tak jsme děti ještě chvilku nechali sedět u stavebnice. Aneb Němci jsou připraveni na všechno, a tak v chrámu byl i stoleček s malováním a hlavně s dřevěnými kostkami, které ve skutečnosti nebyly dřevěné, ale z jakési tuhé pěny, aby rachot padajících staveb nerušil ostatní návštěvníky v rozjímání.

A pak už se šlo "na střechu". Prohlédli jsme si podpory lodi, jak se zdilo, podkroví kostela, klenby shora, jeřáb ze 14. století, vyhlídka z věže a kostelní zvon zblízka na vlastní oči a hlavně uši.

Narozdíl od včerejšího průvodce na lodi měl tenhle pán jiskru, byl vtipný a hlavně mluvil velmi srozumitelnou němčinou s pečlivou výslovností. K tomu přičtěte velmi dobře promyšlenou náplň celé prohlídky a výkladu. Po včerejším zážitku z lodi jsem si dost spravila sebevědomí - výkladu o technikách stavitelství katedrál ve 14. století jsem rozuměla tak z padesáti procent. Ač jsem si myslela, že jsem se přeslechla, protože přeci nejde strávit 90 minut času jen prohlídkou podkroví a věže, tak dolů do chrámové lodi jsme sestoupili opravdu po hodině a půl. Přes jazykový handicap si troufám říct, že to byla jedna z nejzajímavějších prohlídek historického objektu, jakou jsem dosud zažila. Děti to daly naprosto skvěle, takže jsem nakonec svolila k zakoupení pamětní mince s podobiznou kláštera za dvě eura, kterou už ani nevědí, kde mají.

Prošli jsme si ještě zahradu kláštera, vyhořelou sýpku a děti jsme vypustili na místní hřiště, zatímco my jsme si dali kafe/čaj a naprosto skvostné koláče v klášterní kavárně.

Domů jsme se vrátili po třetí odpoledne, rovnou jsme zabalili plážové cajky na kolo a ještě vyrazili na pláž. Se slevou jsme si ještě pronajali plážový koš a na pláži strávili ještě dvě hodiny.

13.9.2018 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 25.9.2018. Počet zobrazení: 1056

Komentáře