Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Amundseni na Vidouli

15.1.2021

Sněží pořád a už to není ten lepivý sníh, ale krásný prašan. Letos s aktualizací zimního vybavení dost otálím, takže na poslední chvíli a ad hoc řeším pro Haničku bazarové běžkové boty, krátké hůlky zatím přežijou. Odpoledne si nás vyzvedl děda, do auta jsme naložili výstroj, sraz Na Pomezí. S dětmi jsme se popovezly autobusem, vyložili běžky z auta a vyšplhali se nahoru na pole. Fouká a sněží, ale nálada je plá očekávání. Dědova přítomnost byla velmi milá a hlavně umožnila se rozdělit na dvě výkonnostní družstva. A ještě si děda vzal na starosti Olinku! Ach!

Olinka objela pole technikou "jen co noha nohu mine", my s Tondou a Haničkou jsme si zajeli až dozadu směrem ke Stodůlkám, místy dokonce došlo i na sjezdový adrenalin! Cestou jsme potkali několik běžců, asi čtyři běžkaře a jednoho cyklistu(!). Nejdobrodružnější pasáž nás čekala na závěr - sestup z pole a na cestu zpátky se Tonda s Olinkou vešli do auta, já s Haničkou jsme šly padající tmou a sněhem pěšky. Doma zasloužený čaj a horká čokoláda. A teď si jdu z těch běžek smýt loňské mazání, aby mi to tolik nedrhlo, doufajíc, že to nebyly poslední letošní běžky.

19.1.2021 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 23.1.2021. Počet zobrazení: 195

Komentáře