A jsou tam...
2.9.2015
...totiž ve školce. Oba.
Původně jsem měla v úmyslu jít 1. září do školky jako Hujerovi, ale nakonec to ráno neklaplo o Olčino kojení. A dobře tak. Šel s nimi jen veskrze věcný tatínek, a tak byly děti ušetřeny mých zcela zbytečných výchovných a dojímacích keců, které by jim vstup do instituce rozhodně nijak neusnadnily.
Dle očekávání neřekly děti Míšovi málem ani ahoj a rovnou vlítly do třídy úřadovat. Nová paní učitelka udělala velký dojem na mě i na Tondu, Hanička je zatím nadšená ze všeho, takže tyhle nuance nevnímá. Během prvního dne se prý Hanička to všeho vrhala s nadšením a Tonda ji stahoval zpět do svého světa. Dokonce s velkými dětmi odmítl jít do lesa a vyplakal si, že zůstane s menšími dětmi (a tedy se sestrou) na zahradě. Hmm.
Nečekala jsem, že by Hanička měla problém - je společenská, veselá a zvědavá. Ale teda ani jsem nečekala, že by měl mít problém Tonda. Sice druhý rok, ale stejně je to zase změna, a tak sestra slouží jako kotva. Bohužel i jako hromosvod. Nemá cenu se tím teď trýznit, ale říkám si, jestli jsem je přeci jen neměla rozdělit do dvou tříd. Ale zas učitelský tandem naší "modré pastelky" ve mě budí daleko větší důvěru, tak tím si své rozhodnutí sama před sebou ospravedlňuju. Plus tedy odpadla ta logistická pakárna dvou vchodů a dvou šaten. No, tak uvidíme, ono se to snad nějak utřepe.
A já tu sedím celá na trní a nevím, co s časem do oběda. Olča spí, já jsem už poklidila, trochu jsem si zaprokrastinovala, kafe si vypila, na nákupu jsme byly... A "po o" pomažeme pro ty dva do školky. Tak tohle se snad taky časem utřepe. Holt taky špatně snáším změny...
...totiž ve školce. Oba.
Původně jsem měla v úmyslu jít 1. září do školky jako Hujerovi, ale nakonec to ráno neklaplo o Olčino kojení. A dobře tak. Šel s nimi jen veskrze věcný tatínek, a tak byly děti ušetřeny mých zcela zbytečných výchovných a dojímacích keců, které by jim vstup do instituce rozhodně nijak neusnadnily.
Dle očekávání neřekly děti Míšovi málem ani ahoj a rovnou vlítly do třídy úřadovat. Nová paní učitelka udělala velký dojem na mě i na Tondu, Hanička je zatím nadšená ze všeho, takže tyhle nuance nevnímá. Během prvního dne se prý Hanička to všeho vrhala s nadšením a Tonda ji stahoval zpět do svého světa. Dokonce s velkými dětmi odmítl jít do lesa a vyplakal si, že zůstane s menšími dětmi (a tedy se sestrou) na zahradě. Hmm.
Nečekala jsem, že by Hanička měla problém - je společenská, veselá a zvědavá. Ale teda ani jsem nečekala, že by měl mít problém Tonda. Sice druhý rok, ale stejně je to zase změna, a tak sestra slouží jako kotva. Bohužel i jako hromosvod. Nemá cenu se tím teď trýznit, ale říkám si, jestli jsem je přeci jen neměla rozdělit do dvou tříd. Ale zas učitelský tandem naší "modré pastelky" ve mě budí daleko větší důvěru, tak tím si své rozhodnutí sama před sebou ospravedlňuju. Plus tedy odpadla ta logistická pakárna dvou vchodů a dvou šaten. No, tak uvidíme, ono se to snad nějak utřepe.
A já tu sedím celá na trní a nevím, co s časem do oběda. Olča spí, já jsem už poklidila, trochu jsem si zaprokrastinovala, kafe si vypila, na nákupu jsme byly... A "po o" pomažeme pro ty dva do školky. Tak tohle se snad taky časem utřepe. Holt taky špatně snáším změny...
2.9.2015 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 2.9.2015. Počet zobrazení: 1511