Tonda jde do školy. V dubnu absolvoval zápis, při psaní už skoro nevynechává samohlásky, čím dál lépe čte. Zatím jen verzálky, ale i tak to značně zpomaluje náš pohyb městským prostorem, protože musí přečíst všechny cedule, na které stačí. R už jsme zvládli, Ř přes prázdniny vypilujem taky. Je nohatý, rukatý... a hubatý. Dva dolní zuby už má nové, horní dva mu chybí, společně s celým předškoláckým gangem zatápí pedagogům ve školce. Je to jasné, je čas ho poslat dál.
Ve školce proběhlo Pasování školáků, oproti minulým obřadům letos velice milé, vkusné a přiměřené. Místo různých podivných najatých agentur či divadelních společností se letos do věci vložili rodiče jednoho z žáčků, kteří jsou profesionální divadelní herci. Sehráli krátkou a vtipnou scénku "jak šel kapřík a štika do školy", předškoláci dostali erární tašky, něco na památku a za doprovodu pánů učitelů jsme si zazpívali několik rybích písniček.
Tonda byl k pasování povolán jako první, dost ho to zaskočilo, ale situaci nakonec zvládl. Když byl označkován, zařazen "do moře" a Štika s Kapříkem povolali jeho kamaráda Adama, už zas kluci řádili jak černá ruka. Trochu jsem si i plákla a přemýšlela jsem, kdy se z toho totálně mimoňovského a netýkavého dítěte stal ten vyčouhlý, otlemený předškolák.
21.6.2017 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 22.6.2017. Počet zobrazení: 1249
