Zobrazit menu

Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

Jánské lázně a odjezd

17.3.2017

Ve čtvrtek se nám podařilo přesvědčit děti, že nalyžováno už máme dost, a tak jsme v pátek už do toho sněhového bláta nemuseli. Při úterních sáňkách jsme si všimli lanového centra, tak že pojedeme tam. Lanové centrum bylo ovšem zavřené, protože to ještě nemají letos zrevidované (a ti lidi, co jsme tam viděli, to byla firemní akce, takže ti to asi zrevidované mít nemusí...). Nikde na webu to sice uvedeno neměli, děti byly po právu nešťastné, ale co naděláme. Naštěstí bylo u lanového centra aspoň malé hřiště a my jsme s sebou měli Buddha drink.

Když se děti vyblbly a nám už začala být zima, spustili jsme se do centra Jánských lázní, které se ukázalo docela pěkné a díky cedulím o historii i zajímavé. Taky jsme našli moc příjemnou kavárnu s dětským koutkem, výbornými zákusky a velmi milou a statečnou obsluhou. Naštěstí tam bylo úplně volno a podnik se začal plnit akorát ve chvíli, kdy se naše hororová společnost už zvedala a odcházela na autobus zpět do Černého dolu.

Odpoledne v zoufalství ještě podnikáme krátký výpad s odpadky a pinožení na zahradě, balíme aspoň obsah lyžárny a večer ještě posíláme tajňáky na zahradu, kde jim skřítci nechali drobné dárky. Večeře, večerka a poslední "hodnocení dne" a celé akce. Povedené to bylo.

Po teplém předjarním týdnu jsme se v sobotu ráno probudili do zimní pohádky. Deset čísel nového sněhu a hustě sněží. Vybalujeme zase sněhule a oteplováky, balíme zbytek, nakládáme auta a přemýšlíme, jak strávit čas do oběda. Sněžení se mění v hustý déšť. Děti necháváme totálně zráchat a v jedenáct už stepujeme v podloubí restaurace Pošta na náměstí a čekáme až otevřou. Oběd, převlíct do suchého a rozpouštíme formaci. V hustém dešti vyrážíme na cestu, sněhu ubývá a my sjíždíme do jarní krajiny. A doma jsem ty dorvané sněhule už opravdu vyhodila.

22.3.2017 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 24.3.2017. Počet zobrazení: 1186

Komentáře