Léto mi protéká mezi prsty. Letos mi nějak nezbyla kapacita zařizovat nic víc než rodinnou dovolenou a tábor a v hektickém červnu mi představa proflinkaného času přišla i docela lákavá. Kroutíme druhý týden. Dětem je to asi celkem fuk, pořád si ještě užívají, že se ráno nevstává, večer je nehoníme do postele, mají spoustu času si hrát. Dokonce chodí samy a dobrovolně na zahradu. V pokojíčku rostou velkolepé urbanistické modely z Kaply, Lega i Dupla, dřevěných kolejí. Tonda se stará o celkovou koncepci a dopravní řešení, holky dodávají prvky jako ZOO a jinou "soft" občanskou vybavenost. Ale mně to už leze na mozek.
A tak jsem vyslala s.o.s. zprávu a záchranna přišla. Odpoledne strávené u A. ve Staré Boleslavi. Na terase a na zahradě se děti celkem rozpustily a když se probudilo nejmladší dítě smečky, vyrazili jsme na procházku. 2 matky, 4 děti na kolech a odrážedlech, jedno dítě v kočáru a jeden pes. Vesměs po slepých ulicích, kousek lesem a pak po liduprázdném in-line okruhu, kde to svištělo i Olince na motorce. Po cestě příjemné lanové hřiště i s lanovkou a jako cíl stánek u místního letního kina. Pivo, zmrzka, džusy.
A pak se nebe otevřelo a začalo lejt. Chvíli to vypadalo jako intenzivní přeháňka, když začal protékat slunečník, přesunuli jsme se pod stříšku a když bylo jasné, že se jedná o intenzivní a vytrvalý déšť, jsme zavolali o záchranu. Naštěstí se vše podařilo, zachránce přijel a nadvakrát odvezl nás, vehikly i psa. Pak už jsme jen nafasovali povinné dvě cukety, přesedli do našeho vozu a pod duhou jsme se vydali ku Praze. Bylo to velmi osvěžující, mně to patrně zachránilo zdravý rozum a dětem život. Už jsme se pozvali na někdy příště.
Takže děkujem.
13.7.2017 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 13.7.2017. Počet zobrazení: 1043
